Uprostřed parného letního dne jsme se s partnerkou vydali do jednoho nedalekého města na jednodenní místní festival. Dobrá hudba, dobré jídlo, dobré pití, dobří přátelé... Po nějaké době jsme se ale rozhodli změnit lokál a zavítali do jedné místní hospody. Obsluhoval nás sice jeden namachrovaný kretén, který se k hostům neumí moc chovat, ale to není podstatou mého dnešního příspěvku. Mezi přáteli a kolegy z naší i spřátelené kapely jsem narazil i na jednoho dávného známého z dob, kdy jsme společně vyřvávali "No future!" a "Punk's not dead!", navzájem si stavěli číra a bojovali proti rasismu a xenofobii. Dnešní setkání, po téměř devíti letech (ano, v průběhu letošního roku jsme na sebe asi dvakrát narazili, ale to jsme prohodili jen pár zdvořilostních frází a nedošlo na hlubší diskusi) mě jen utvrdilo v tom, jak se za tu dobu někteří lidé změní a jiní naopak zůstanou prakticky stejní. A poprvé jsem si tady vyzkoušel diskusi - na v současnosti asi nejdiskutovanější téma - s živým názorovým oponentem.
číst dál