Ani nevím, odkud začít. Je toho tolik, co jsem včera zhlédl a slyšel, že se mi snad podaří tu hromadu postřehů a dojmů nějak ukočírovat a dobereme se všeho podstatného. :)
Vůbec první téma spojené s islámem představoval videozáznam z předání petice s téměř pětadvaceti tisíci podpisů občanů České republiky, v níž se její autoři zasazovali o to, aby Ústředí muslimských obcí nezískalo II. stupeň registrace, protože (stručně řečeno) je značná část teorie o islámu v rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod, jež je nedílnou součástí Ústavy ČR, a její uvádění do praxe je tedy v mnoha ohledech protiústavní. Vzhledem k tomu, že neexistuje zákon, který by zakazoval náboženství, které je v čemkoli protiústavní, mimo to pan Konvička podotkl, že se bude mimo jiné zasazovat i o novelu Zákona o církvích, která by ošetřila dodržování lidských práv a svobod v souladu s Ústavou ČR. Jelikož bych ale pouze opakoval mnohokrát vyřčené, postoupím k dalšímu bodu.
https://www.youtube.com/watch?v=l2QXuXcqdJQ
Po skončení prvního videa jsem si prošel nabídku dalších, souvisejících videí. Z jednoho náhledu se na mě usmíval již zmíněný Martin Konvička, jeden z hlavních představitelů občanské iniciativy Islám v ČR nechceme, jejž v jednu chvíli média (především ta veřejnoprávní) ráda konfrontovala s ředitelem Muslimské unie Muhammadem Abbasem, člověkem, o němž tak trochu nevím, co si myslet. Nekompromisní moderátor se snažil chytře vystavěnými otázkami dostat pana Konvičku do slepé uličky, avšak očividně nepředpokládal, že pan Konvička moc dobře ví, proč proti islámu tolik brojí, a jeho věcné a trefné argumenty přispěly akorát k tomu, co se logicky dalo očekávat: veřejnoprávní televize si nemohla dovolit, aby se pro-islámsky laděná diskuse obrátila proti tomuto původnímu záměru, a tak ji raději předčasně ukončila. A tímto přecházím k dalšímu bodu.
https://www.youtube.com/watch?v=3mLHkwJE5zg
V souvislosti s panem ředitelem Muslimské unie jsem posléze narazil na další zajímavý záznam, tentokráte diskusního pořadu jedné soukromé televizní stanice, kde byl pro změnu tento člověk konfrontován s mimo jiné vcelku zdatným řečníkem Tomio Okamurou (za hnutí Úsvit přímé demokracie). Budiž panu Okamurovi k dobru, že se nikdy nenechal přerušit a vždy svou myšlenku dokončil. Mluvil jasně, srozumitelně, a hlavně k věci. Což bylo až neuvěřitelně kontrastní ve srovnání s projevem pana Abbase, u nějž jsem si již dříve (v pořadu Máte slovo, kde byl konfrontován se zastánci i odpůrci islámu) všiml, jak neobratně formuluje (snad) své myšlenky a odpovědi. Nějak nevím, zda se ten člověk na každého tak neobvykle usmívá, aniž by si to uvědomoval, nebo naopak je ten úsměv zcela záměrný, přičemž mi připadá, že se nám všem tím pádem vyloženě vysmívá. Při vší úctě k tomuto muži, jenž je v islámské rétorice očividně velmi zdatný, mě však docela překvapuje, že ačkoliv žije v České republice celých 26 let, jeho jazykové schopnosti tomu vůbec neodpovídají. Důkazem toho, že to není až takový problém, je například Anife Vyskočilová, která do České republiky přišla v roce 1996, a jejíž jazykové schopnosti jsou na úplně jiném levelu. Pan Abbas by si hrozně moc přál, abychom na islám nenahlíželi jen jako na jakýsi soubor všemožných polopravd a mýtů, jako na extrémně nelidskou a v mnoha ohledech nenávistnou ideologii, ale abychom naopak islám vnímali jako mírumilovné náboženství, které si neklade za cíl nás, nevěřící či polyteisty, vymýtit. Možná by to i šlo, kdyby se pan ředitel naučil na jasně dané, konkrétní otázky adekvátně odpovídat. Ani v jednom z diskusních pořadů jsem se jaksi nedozvěděl jeho vlastní stanovisko k nejrůznějším událostem spjatým s muslimy a islámem. Všechno to byly jenom kostrbaté, neobratné vytáčky, kdy jsem měl co dělat, abych vůbec pochopil ten nelogický sled slov, natožpak ještě nějakou hlubší myšlenku, skrývající se kdesi hluboko v jejich pozadí.
Podle výsledků Českého statistického úřadu žije v České republice něco málo přes tři tisíce muslimů. Mě by tedy zajímalo, jak velkou část z nich zastupuje právě Muslimská unie, a jestli tito lidé souhlasí s tím, jak jsou prostřednictvím jejího ředitele prezentováni v očích české veřejnosti. Protože, co si budeme povídat, to, jak se pan ředitel projevuje, nevrhá na českou muslimskou společnost zrovna pozitivní světlo.
https://www.youtube.com/watch?v=ghThltS2VGU
Dalším bodem, nad nímž se nejde nepozastavit, je blog jedné zapálené zastánkyně islámu, pocházející odkudsi ze Slovenska. Při vší úctě i k této dámě, neubránil jsem se pobavenému úsměvu, když jsem se opakovaně dočítal, jak jsem, jakožto odpůrce islámu, nechutně xenofobní a netolerantní. Je celkem úsměvné, když si uvědomím, jak právě tito zoufalí konvertité obhajují stůj co stůj ideologii, proti níž se staví čím dál více lidí, a z posledních sil kolem sebe kopou, co to jenom jde. Připomíná mi to poslední nervové záškuby předtím, než těžce zraněný člověk definitivně zemře. Není to tak dávno, co mi tyto evidentní snahy o zdiskreditování všech, kdo mají odlišný názor než dotyční islamizátoři, vcelku intenzivně hýbaly žlučí. Protože je to ale pořád dokola jedna a tatáž písnička, už je v mém případě natolik ohraná, že jsem vůči ní skoro imunní. Ale stejně - co článek, to perla. Aneb jak jít účinně proti proudu a vědět, že si zcela určitě užiju svých pět minut slávy. :)
http://maruskinova.blog.idnes.cz/
Závěrem bych jen rád dodal, že mnou dříve tolik neoblíbení Svědkové jehovovi jsou prakticky nic ve srovnání s tímto plíživým stínem, který prozatím funguje ve stylu "tichá voda břehy mele". O tom, jak se v okolních evropských státech tatáž tichá voda proměnila v běsnící povodňovou vlnu, která nemilosrdně smete všechny a všechno, co je jakkoli uráží, můžeme číst i sledovat hromady reportáží. Kdo jiný, než samotní exmuslimové, kteří přes počáteční nadšení, od islámu odstoupili stejně rychle, jako se k němu kdysi přiklonili, nám může dostatečně výstižně nastínit, co ve skutečnosti islám znamená? Proč se od islámu odklonily například takové osobnosti jako Hatem Berrezouga, který před nebezpečím islámu varoval již před patnácti lety, a tehdy jej nikdo nebral vážně? Nyní dochází na jeho slova a on se po oněch patnácti letech definitivně rozhodl islám opustit, vědom si rizika, že jej může kdykoli a kdekoli připravit o život někdo ze zfanatizovaných zastánců islámu.
www.exmuslimove.cz
Mír s vámi!
2024 ©